Díl 4 - Legislativní změny pro zaměstnance v roce 2023

Novela ZP už opravdu klepe na dveře (pravděpodobná účinnost od 1.9.2023), a tak jistě přijde vhod podívat se podrobněji na poslední témata našeho seriálu. V tomto díle se zaměříme blíže na práci na dálku a příště si shrneme nová pravidla pro doručování písemností zaměstnavatelem i pracovní podmínky některých skupin zaměstnanců.

Navrhuje se, aby byl zaměstnavatel vždy povinen se zaměstnancem uzavřít dohodu o práci na dálku ve všech případech, kdy zaměstnanec práci na dálku koná. A to i tehdy, pokud se jedná o výjimečnou práci z domu, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům jako benefit v minimálním nebo omezeném rozsahu (např. 1 x týdně, 2 x za měsíc, při neočekávaných situacích apod.).

Dohodu je nutné uzavřít písemně a lze ji vypovědět oboustranně z jakýchkoliv důvodů nebo i bezdůvodně. Výpovědní doba je 15 dnů a začíná běžet ode dne doručení. Lze ovšem dohodnout i jiné podmínky výpovědi nebo dokonce nemožnost výpovědi.
Zaměstnavatel práci na dálku nemůže jednostranně nařídit. Může to udělat jen ve výjimečných situacích na nezbytně nutnou dobu, ale pouze v návaznosti na opatření orgánů veřejné moci (krizový zákon).
Zaměstnanci pečující o děti do 9 let, těhotné zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o osobu závislou na pomoci jiných ve stupni závislosti II. až IV., mají právo písemně požádat o práci na dálku §241 a. Zaměstnavatel je povinen písemně zdůvodnit, pokud práci na dálku zamítne. Je třeba připomenout, že práce na dálku není nároková.

Dohodu o práci na dálku bude nutné uzavřít se zaměstnanci od nabytí účinnosti zákona a nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona.

Co má být v dohodě uvedeno?
V zákoně nejsou stanoveny náležitosti dohody a je tak na zaměstnavateli, jaké skutečnosti bude dohoda o práci na dálku obsahovat a na čem se se zaměstnancem dohodne.

Doporučuje se, aby v dohodě bylo sjednáno:

• Místo nebo místa, kde bude práce vykonávaná

• Možnosti výpovědi

• Kdo práci na dálku schvaluje

• Kdo rozvrhuje pracovní dobu a jak

• Jak a v jaké výši budou hrazeny náklady zaměstnance nebo ujednání, že hrazeny nebudou

• Pravidla BOZP

Náhrada nákladů zaměstnance (§190)

Zaměstnanec má dostat za práci na dálku náhradu prokázaných nákladů – tedy je nutné náklady vyčíslit nebo lze náklady hradit nově paušálem (výše stanovená vyhláškou MPSV).Paušál nebude předmětem daně a nepovažuje se za příjem až do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaných platem.Je možné dohodnout, že náhrada nákladů poskytovaná nebude. V podnikatelské sféře je možné naopak sjednat paušál i vyšší, ale nadlimitní částky by již byly zdanitelným příjmem zaměstnance. Paušál se poskytuje za každou započatou hodinu práce a je možné jej sjednat i u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ).

Několik poznámek k pracovní době při práci na dálku

Mějme na paměti, že bychom měli mít jasně daná pravidla, kdo bude rozvrhovat pracovní dobu. Zaměstnanec si pracovní dobu může rozvrhovat sám nebo mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel. Pokud necháme zaměstnance, aby si pracovní dobu rozvrhoval sám, pak tedy nebudou platit pravidla pro rozvrhování pracovní doby, ale plánované směny by i tak neměly být delší než 12 hod.
Je vhodné v dohodě domluvit alespoň rámec pracovní doby, aby si například zaměstnanec neplánoval směny na svátky, víkendy, v noci. V režimu, kdy si práci rozvrhuje zaměstnanec, také obvykle nenáleží náhrady mzdy při osobních překážkách (§199 odst.2). Pro náhradu mzdy v době nemoci a dovolenou se pak používá zaměstnavatelem pevně stanovený rozvrh (fiktivní) pro účely náhrad mzdy.

Závěrem bychom jen dodali, že jako vždy s novými pravidly jsou samozřejmě stanoveny i sankce. Za přestupek bude považována situace, kdy dohoda o práci na dálku nebude uzavřena písemně nebo pokud zaměstnavatel neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy rozvrh pracovní doby. V takových případech hrozí zaměstnavatelům pokuta až do výše 300.000,-Kč.