


TRK Konzultanti
skoro před 5 roky
•6 min čtení
Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené
Pro ženu, která je 3 roky, či dokonce déle, na rodičovské dovolené, může být návrat do zaměstnání velmi stresující záležitost. Jak to vidí naše HR konzultantky?
Mají ženy na mateřské či rodičovské dovolené (dále jen MD a RD) důvody k obavám z návratu do zaměstnání? Dívají se na ně zaměstnavatelé skrze prsty?
Markéta: Většina matek obavy má, jelikož pracovní trh se na ně dívá jako na ty, které budou stále doma na OČR s malými nemocnými dětmi a že jejich nový start do práce nemusí být akční. Nicméně v dnešní moderní společnosti a při možnosti pracovat i z domu, je více variant, jak nemoc dětí řešit (partner, babičky), navíc ne všechny děti bývají často nemocné, takže se předem řeší něco, co vůbec nastat nemusí. Setkávám se ale spíše s opačným problémem a to tím, že zaměstnavatelé nechtějí vzít uchazečku kolem 30-35 let, protože se obávají, že bude brzy chtít založit rodinu a brzy jim tak stejně uteče. Přednost raději dají té, která již děti má, kde vidí jistotu toho, že si bude chtít udržet práci a bude loajální. Další obavou je, jak zvládnou pracovní dobu, pracovní shon a stres s rolí pracující matky. Zde je potřeba najít pochopení v rodině, ale i u zaměstnavatelů, čím lépe budou všichni spolupracovat, tím rychleji se maminka v práci adaptuje.
Bára: Některé ženy ano, velmi záleží, jak na MD a RD nastupovaly, zda měly zázemí, pružného zaměstnavatele, adekvátní osobní i mzdové podmínky. Záleží na daném zaměstnavateli a typu práce. Ve svém okolí mám velké množství úspěšných žen, které odešli na RD (obvykle max. 2 roky trvání) a opět se zapojily do pracovního procesu. Při své praxi se ale také potkávám se ženami, které odešly na RD, byly doma déle než 5 let a již nemají sociální vazby takové, jako když na RD odcházely, obecně je pro ně mnohem těžší se vrátit.
Martina: Velice záleží na tom, na jakou pracovní pozici se žena po RD vrací. Ženy pracující ve výrobních společnostech, obchodě apod., bohužel mají návrat do práce poměrně ztížený, vzhledem k tomu, že už nadále nezvládnou pracovat ve směnných provozech, případně s prodlouženou pracovní dobou. Tyto ženy jsou většinou nucené hledat si práci jen na jednu směnu, případně musí využívat hlídání dětí a plnou podporu partnera v péči o dítě. Na druhou stranu mám i opačnou zkušenost s matkami po RD – klienti leckdy preferují matky po RD, které mívají díky starosti o chod domácnosti velmi dobrý time management, vytrvalost a elán.
Katka: Je samozřejmostí, že po delší časové prodlevě, kdy člověk vypadne z pracovního tempa, vyvstanou určité obavy z návratu do zaměstnání. Ale dnešní doba přináší mnoho způsobů, jak se vcelku plynule navrátit do pracovního procesu. Ať již do stejné společnosti, nebo do nové. Kdy v dnešní době, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na určité spolupráci i během MD, nebo RD dovolené, může například pracovat vzdáleně online a pomáhat tak s určitými projekty a pak plynule opět navázat na hlavní pracovní poměr. Možností je mnoho, vždy jde hlavně o domluvu mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. Neměla jsem zatím zkušenost, že by se na ženy po MD dívalo skrz prsty, ba naopak se jim firmy snaží vyjít vstříc.
Co je může čekat poté, co se vracejí na stejnou pracovní pozici, na které pracovaly před nástupem na MD? A není lepší zkusit hledat jiné pracovní místo?
Markéta: Při návratu do prostředí, které je jim známé, jsou si více jisté. Většinu kolegů znají, stejně tak pracovní režim, procesy, za těch pár let se toho ve firmách až tolik nezmění. Musejí však počítat s tím, že nové začátky jsou těžké, např. sedět 8 hodin u pracovního stolu a sem tam odběhnout k tiskárně či do jiné kanceláře není to samé, jako běhat polovinu dne venku na čerstvém vzduchu. Bude potřeba vyšší míra koncentrace, než se vše zaběhne do kolejí a nějakého režimu. Výhodou je rychlejší zaškolení, oprášení znalostí a dovedností, které si sebou nese z doby před odchodem na MD. Bohužel ne všechny matky mají možnost se na původní místo vrátit (zánik pozice, likvidace firmy, stěhování do jiné lokality), potom musí hledat novou práci, což v nich může vyvolávat paniku jako strach z nového začátku a něčeho neznámého. Některé z žen se vrátit na původní místo samy nechtějí, důvodem bývá buď delší dojezd, časté přesčasy nebo nastavená pracovní doba, kterou nelze skloubit s rodinou (např. otevírací doba školek a družin).
Bára: Nelze normalizovat, některé ženy se bez problémů vrátí na stejné pracovní místo a pokračují tam, kde skončily, některé díky RD a dětem obecně přehodnotí své priority a již nemají zájem o návrat na stejné místo. Častým důvodem je čas (ženy jej nemají tolik, chybí hlídání, ochota pracovat nad rámec, na což byly zvyklé, když byly bezdětné) nebo obecně změna.
Martina: Návrat na stejnou pracovní pozici je vždy velkou výhodou, kdy žena po RD ví alespoň rámcově, co může očekávat, zná pracovní prostředí, většinu kolegů. Samozřejmě za dobu RD se může změnit uvnitř firmy spousta věcí, ať už jde o interní procesy, používaný informační systém nebo se zkrátka změní i obsah práce jako takový. Obecně se ale přikláním k názoru, že pokud byla žena předtím v práci spokojená, je lepší se vrátit do zažitého.
Katka: To je velmi individuální a vždy záleží na konkrétní pozici a oboru, čemu se věnovaly maminky před odchodem. Pokud se chtějí věnovat stejnému oboru a byly předtím ve společnosti spokojené a zaměstnavatel jim umožní návrat, neviděla bych důvod, proč nejít na stejnou pracovní pozici. Pokud se ale rozhodnou v době MD, nebo RD, že by se raději věnovaly něčemu jinému (jinému oboru, chtěly podnikat atd.), určitě bych se přikláněla k hledání pozice nové.
Problémem může být hlídání dětí, je těžké v dnešní době najít práci na zkrácený úvazek?
Markéta: Najít práci na zkrácený úvazek je obrovský problém, který se řeší roky a jen málo firem jej dokázalo zrealizovat v praxi. Přitom většina pozic v THP se dá vykovávat zkráceně, samozřejmě u těch dělnických či jedoucích na směny ve službách to nelze zajistit tak lehce. Zaměstnavatel raději bude hledat někoho půl roku na plný úvazek, než by zkrátil pracovní dobu např. na 6 hodin, kterou matky s malými dětmi nejvíce poptávají, protože jim umožní strávit odpolední čas s dětmi. Navíc zkrácený úvazek poptávají třeba jen na první rok, než se vše sladí, jak má.
Bára: Ano, mnoho takových nabídek není. Pracujeme s ženami, které by rády nastoupily do zaměstnání, ale mají omezené časové možnosti. Většina z nich hovoří o nemožnosti najít pracovní nabídky na zkrácený či částečný úvazek.
Martina: Dnešní doba naštěstí jde obecně směrem větší flexibility v pracovních úvazcích, nejde jen o ženy po RD. Zaměstnavatelé umí pracovní dobu přizpůsobit nebo zkrátit. Výjimečně se setkávám i s možností částečného nebo plného home office. Bohužel jsou profese, které zkrácení pracovní doby ze své povahy neumožňují – typicky operátoři ve výrobě, kdy se spíše musí přizpůsobit matka než zaměstnavatel.
Katka: Určitě záleží na regionu, ve kterém se člověk nachází. Obecně ve větších městech není v dnešní době problém sehnat práci v různých oborech na zkrácený úvazek, naopak v menších městech nebo obcích, které jsou od větších měst vzdálené, to může být problém, zejména v určitých konkrétních oborech.
V případě, že má žena dvě děti v krátkém časovém období po sobě, může si MD a RD prodloužit. Hraje její délka zásadní roli při hledání práce?
Markéta: Čas strávený na MD či RD u zaměstnavatelů nehraje až tak velkou roli. Záleží hodně na tom, co matka může nabídnout z předchozí praxe či zda byla nějak profesně činná v rámci RD. Záleží tedy spíše na tom, jak se umí následně prezentovat na osobním pohovoru nebo v průvodním dopise, aby zaujala a nadchla pro první osobní setkání.
Bára: Často dochází k tomu, že řada zaměstnavatelů řeší délku RD a zda žena během tohoto období pracovala (např. na nějakou formu DPP, částečný úvazek), zda se snažila zůstat v pracovním procesu, byť i v jiném oboru. Setkáváme se s ženami, které jsou doma v kuse 8 let a řada z nich má velký problém zapojit se zpět do pracovně-sociálního procesu.
Martina: Samozřejmě čím déle je žena doma jen s dětmi, o to náročnější návrat do pracovní rutiny je. Naštěstí hodně maminek pracuje i při RD například formou brigád nebo vzdáleně pro svého stávajícího zaměstnavatele a drží si tak na trhu práce rozhled.
Katka: Je to velmi individuální, pokud se žena v průběhu mateřské dovolené, ať už delší či kratší, průběžně snaží vzdělávat a snaží se úplně nevypadnout z aktuálního dění v jejím oboru, ale i celkově ze společenského a sociálního dění, neměla by délka MD, nebo RD hrát velkou roli. V některých případech mají právě ženy na MD, nebo RD chuť se pustit do nových věcí, odtrnout se od každodenních starostí o děti a stávají se z nich úspěšné podnikatelky. Variant je opravdu mnoho.
Měla by se žena na pohovoru zmiňovat o svém rodinném stavu (např. kolik má dětí, kolik jim je apod.)?
Markéta: Setkávám se s tím, že některé ženy tyto informace zamlčují, nesdělují, není to jejich povinnost a já tomu zcela rozumím. Jiné tím začínají hned v úvodu, aby prý bylo jasno. Já osobně se jich na to neptám, počet dětí není přeci rozhodující, zda bude kvalitně plnit svou práci, stejně tak nelze nikoho škatulkovat dle věku. Znám třicátnice, které se chovají jako babičky a znám padesátnice, které rozzáří místnost jen, co vejdou a profesně toho stíhají více než 2 jiné kolegyně. Nicméně většina zaměstnavatelů na pohovoru ve firmě tyto otázky stejně položí, je to magnet, prostě se drží strukturovaného schématu otázek, do kterých věk, počet dětí a co budou dělat za 5 let prostě patří. Jo a ještě, jakým zvířetem se cítí či by chtěly v budoucím životě být.
Bára: Určitě ano, tato informace se dříve či později zjistí a pokud by žena tuto informaci při výběrovém řízení zatajila, nepůsobila by na svého potenciálního zaměstnavatele důvěryhodně.
Martina: Jak všichni víme, napřímo se na tyto otázky personalista zeptat nesmí. Pokud je ale pohovor veden v uvolněné atmosféře, často se ženy samy zmíní, jak to mají s dětmi, zda potřebují nějakou úpravu pracovní doby atd. Osobně si myslím, že je lepší jít cestou upřímnosti a otevřenosti, většina zaměstnavatelů to uvítá.
Katka: Na pohovoru by se primárně měly řešit věci, které se týkají dané pracovní pozice, tedy věci pracovní. Pokud se daný kandidát rozpovídá více o osobní sféře, samozřejmě to vítáme, nebráníme se tomu a prohlubuje to tak důvěru mezi námi a kandidátem, ale co se týká osobních věcí, je to vždy na daném uchazeči, kolik toho sám bude chtít prozradit, aktivně se neptáme.
Co byste doporučili ženám, které právě začínají hledat práci nebo se vracejí na svou původní pozici?
Markéta: Matkám, hledajícím po letech doma s dětmi nové zaměstnání nebo se vracející na své původní místo, bych doporučila se na první pohovor pečlivě připravit, nebát se, že něco třeba pokazí či budou nervózní, dohledat si aktuální informace o firmě, pročíst si reference, podívat se na webové stránky. V životopise doporučuji nelhat, stejně se na to jednou přijde. Určitě je důležitá zdravá míra sebevědomí, dokázaly roky organizovat domácnost, péči o dítě, nákupy, kroužky, návštěvy lékařů, některé z nich u RD studovaly VŠ nebo externě pracovaly, takže se mají s čím pochlubit a rozhodně pak nemusí vypadat jako šedé myši, které se bojí říct, že pečovaly o dítě. Mohou si zkusit projít online kurz osobní prezentace či komunikace. Většina z nich bude nervózní, to je přirozené, ale hlavu vzhůru, počáteční panika opadne dříve nebo později. Mohou si představit hrát na osobním pohovoru určitou roli, přitom je však nutné zachovat si přirozenost. Hlavní roli má personalista, který s nimi povede rozhovor, pokud dokáže vyladit atmosféru setkání, dozví se mnohem více informací v klidu než útočnými dotazy, spokojení pak budou oba. Dámy, buďte připravené, přirozené, upravené, dobře naladěné a nevzdávejte to. Více hovořte o tom, co můžete nabídnout, co umíte, jakými úspěchy se můžete pochlubit. První neúspěch vás nesmí odradit, poučte se a jeďte dál.
Bára: V první řadě bych doporučila zůstat se zaměstnavatelem v kontaktu během celé RD, dát mu najevo, že s ním počítáte, chcete se vrátit, celkově si udržet vazby (na kolegy, v oboru, snažit se udržet své sociální prostředí i z období před RD). V případě, že budou hledat práci v oboru jiném, hledala bych nejprve ve svých kruzích, zkusila kontaktovat nějaké poradenské místo, využila vzdělávací kurzy (často dotovány EU) či jazykové kurzy. Zaměstnavatelé dokáží dát šanci i juniornímu člověku ve smyslu praxe, ale musí vidět, že má ten dotyčný skutečný zájem.
Martina: Doporučuji se dívat po pracovních nabídkách v dostatečném předstihu, nenechávat nic náhodě. Může se totiž stát, že Vaše původní místo již je obsazeno a Vám by nabídli práci, která by Vám nevyhovovala. Buďte tedy v kontaktu se svým zaměstnavatelem, pokud se chcete do zaměstnání po RD vrátit, vyjasněte si podmínky a případně přizpůsobení pracovní doby.
Katka: Aby neměly vůbec žádné obavy, pustily se ať už do nové pracovní výzvy, nebo již stávající, s patřičným optimismem, energií a elánem a milé maminky dosáhnete všeho, co si budete přát.
Sdílejte ho s ostatními!