Díl 3 - Legislativní změny pro zaměstnance v roce 2023

Chystaná novela ZP je prakticky za dveřmi a zaměstnavatelé tak mají nejvyšší čas postupně vstřebávat nové informace. Odhaduje se, že by novela mohla začít platit od podzimu.

V předchozích dvou dílech jsme podrobně rozebrali navrhované změny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (včetně informační povinnosti) a také dovolenou, která by měla u dohod vstoupit do nároku od 1.1.2024.

V dnešním díle se zaměříme na informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci, která bude ukotvena v §37 a 37 a) novely ZP.

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o těchto údajích:

Dosud:

• Název zaměstnavatele, jeho sídlo a adresa

• Výměra dovolené a způsob určování dovolené

• Údaje o výpovědních dobách

• Údaje o týdenní pracovní době a jejím rozvržení

• Údaje o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty, o místě a způsobu vyplácení mzdy nebo platu

• Údaje o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky, označení smluvních stran KS

Nově přibydou:

• Údaje o délce zkušební doby a jejich podmínkách

• Údaje o postupech, které je zaměstnavatel i zaměstnanec povinen dodržovat při rozvazování pracovního poměru.

• Údaje o odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel poskytuje.Údaje o stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby, délce vyrovnávacího období, pokud jde o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, o rozsahu práce přesčas.

• Údaje o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku, nepřetržitého odpočinku v týdnů, o přestávkách v práci a přestávkách na jídlo a oddech.

• Údaje o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné.

Zaměstnavatel bude povinen písemně informovat všechny zaměstnance do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (nyní 1 měsíc). Výjimka z informační povinnosti u pracovních poměrů sjednaných na dobu kratší než jeden měsíc se ruší. Informace mohou být uvedeny například v pracovní smlouvě nebo v jiném samostatném dokumentu. Lze také splnit oznamovací povinnost odkazem na vnitřní předpis nebo kolektivní smlouvu. Písemná forma je dodržena i když zaměstnavatel informuje zaměstnance elektronicky, nicméně zaměstnanec musí mít možnost si informace vytisknout či uložit. Taktéž je potřeba u této formy mít potvrzeno, že informace byla zaměstnanci předána.

Pokud dojde ke změnám v poskytovaných údajích, bude zaměstnavatel muset bezodkladně informovat zaměstnance, nejpozději do dne, od kterého změna platí (netýká se legislativních změn a změn ve vnitřních předpisech či kolektivních smlouvách).

Připravovaná novela ZP také rozšiřuje informační povinnost v případech, kdy zaměstnavatel vysílá zaměstnance k výkonu práce do ciziny na dobu delší než 4 týdny.

Je nutné poskytnout informace o těchto údajích:

• O státu, kde bude práce vykonávaná

• O délce vyslání (platí i nyní)

• O měně, ve které bude poskytovaná mzda (platí i nyní)

• O peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce

• Zda je zajištěn návrat zaměstnance a podmínky návratu

Pokud jde o vyslání v rámci EU, pak je nutné informovat také:

• Odměnách za práci dle podmínek hostitelského státu

• Podmínkách při poskytování cestovních náhrad

• Odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem

Na závěr je třeba podotknout, že nesplnění informační povinnosti je považováno za přestupek, s nímž je spojena sankce až do výše 200.000,- Kč.

V příštím díle se podrobněji zaměříme na práci na dálku.